Hofburg-komentář I.

9. listopadu 2008 v 15:49 |  Hofburg, Schonbrunn a další zámky
Nuže, konečně jsem se dokopala k tomu, abych sesmolila komentář k Hofburgu. Předem říkám, že zcela vycházím z doprovodného komentáře, jež v Hofburgu dostanete k poslechu. Ale nejdřív lehce z historie tohoto hradu, jak nám ji předkládají encyklopedie.

Hofburg původně gotický hrad ze 13.století ležící ve Vídni, někdejší rezidence rakouského císaře. V letech 1438-1583 a 1612-1806 byl současně rezidencí králů a císařů Svaté říše římské a v letech 1806-1918 pak rezidencí císaře rakouského.
Od roku 1723 začala rozsáhlá barokní přestavba (J. L. Hildenbrandt, J. E. Fischer z Erlachu). V klenotnici dnešního zámku jsou uloženy korunovační klenoty římsko-německé říše a rakouská císařská koruna…..
Ze sluchátka jež si v první chvíli přitisknete k uchu, abyste ho v zápětí oddálili, protože je značněhlasité, se ozve, že vás srdečně vítají v Císařských apartmánech, Sisi muzeu a Stříbrné komoře (nepochopitelně to vyjmenovávají od konce).
A začíná komentář o Stříbrné komoře. Vzhledem k tomu, že je lepší ji vidět na vlastní oči a pověčnou je komentář určen konkrétní sadě nádobí (těch komentářů je 28 z toho 11 servisů), tuto část komentáře pokud možno zredukuji .
Začíná se výkladem o tom, jak po pádu monarchie v roce 1918 bylo několik osiřelých oddělení domácnosti vídeňského dvora shromážděno v "Dvorní komoře stříbra a stolního vybavení" a od roku 1923 zpřístupněno veřejnosti. Poté následují měděné kotle, pánve, hrnce, formy a další nádoby dvorní kuchyně.
V první místnosti Dvorní komory s dubovými vitrínami, pocházejícími ještě z dob monarchie, jsou různé servisy, od starovídeňského přes uherský až po český, ale najdeme zde i sanitární porcelán z Čech, či krásné série sklenic od firmy Lobmeyr/Wien. Ve vitríně uprostřed místnosti je císařský stříbrný příbor, který se používá dodnes při státních návštěvách. Následuje dvorní prádlo a prostírání pro státní návštěvy, sanitární porcelán (mísy a džbány na mytí, nádoby na mytí nohou, na holení, nočníky atd.).
Za zmínku stojí 2 servisy. Ten první je dárkem císaři Franci Josefu od císařovny pro lovecký zámeček Offesee. Na jídelním servisu z roku 1870 je znázorněn hmyz, ptáci či mořská fauna a flóra.
Tím druhým je Grand Vermeil. Původně tento servis čítal předměty pro 40 osob, ale roku 1850 byl vídeňskými stříbrotepci rozšířen na 140 prostírání. Dnes má tento servis 4500 dílů a váží víc než 1 tunu. Materiálem je ohněm zlacené stříbro-francouzsky Vermeil.
V poslední místnosti původní části Dvorní komory je uprostřed vitrína se stříbrným nádobím, jež se denně u císařské tabule používalo. V okolních vitrínách jsou stolní ozdoby a podstavce.
Pak je tu taky státní prostírání zvaný Hofform, který se až do roku 2000 používal pro státní bankety. Zajímavý je zde ubrousek s umnými "císařskými sklady", u kterého se do každého záhybu klade čerstvé pečivo. Tento druh skladů se směl používat pouze u dvorních tabulí, a to v přítomnosti císaře, a byl dobře střeženým tajemstvím, které se předávalo pouze ústně a i v dnešní době existují pouze 2 osoby, které ho znají a "střeží".
Dále jsou tu pak Alžbětin cestovní servis Miramare, Milánská stolní ozdoba (souprava, která může vytvořit délku až 30m s podnosy vykládanými zrcadly),
Habsburský servis, Stolní servis pro arcivévodu Ferdinanda Maxe, Hunský bílo-zlatý servis, Zlatý a Míšeňský servis, talíře,
ozdoby a mnoho dalšího,
třeba i příbor Marie Terezie.
Konečně se dostáváme do císařských komnat. Stoupáte po schodišti a sluchátko vám oznamuje, že stejně jako kdysi císař, i vy se po schodišti s přepychovým štukovým mramorem a pozlacenými vázami z bronzu dostanete do hlavního poschodí a dozvídáte se, že Hofburg sloužil jak sídlo vlády a správní centrum, tak i jako zimní sídlo Habsburků (vzhledem k tomu, že vláda čítala jednoho člena, a to císaře, tak je to logické).
V Sisi muzeu se začíná její smrtí, kdy Evropa byla 10.září 1898 šokována zprávou, že císařovna Alžběta Rakouská byla zavražděna.
"Já ale rozprostírám
plna smutku, široká, bílá křídla
a vracím se domů, do říše víl,
a nic nemůže vrátit mne zpět…"
Na novinových ústřižcích, jež jsou na tabulích podél zdí, je vidět, jak na Alžbětu pohlíželi její současníci a jasně ukazují, že Alžběta nebyla během svého života všeobecně oblíbenou a oslavovanou císařovnou plnící stránky novin. Z části zato mohla věčná nepřítomnost císařovny ve Vídni a z části přísná cenzura v monarchii, která nedovolovala otevřenou kritiku císařovny. Důležitější roli tehdy hrál císař, jemuž také patřily veškeré sympatie obyvatel. Dokládají to novinové ústřižky po císařovnině smrti, kde soustrast patří především císaři musející se vyrovnat s novou těžkou ránou osudu. Teprve po své tragické smrti byla Alžběta stylizována k dobré a uctívané císařovně. Po její smrti se staví četné pomníky vznikající na místech, která ráda navštěvovala jako Terst,Terittet atd. a zároveň se začínají prodávat upomínkové předměty -mince,obrázky- na krásnou a nešťastnou císařovnu.
Ovšem teprve s filmy Sissi od Ernsta Marischky z padesátých let, s mladou Romy Schneider, se Alžběta stala světoznámou. Tyto filmy dosud ovlivňují obraz mladé, srdečné a nenucené Sisi, který však skutečnosti odpovídá jen částečně. A tady začíná sluchátko drmolit Alžbětin životopis, který si dovolím vynechat.
Pod číslem 40 se ve sluchátku skrývá komentář o šatech z posledního večera mladé princezny v Mnichově. Jsou to jedny z mála šatů, které se po císařovně dochovaly a jejichž originál se nachází v Kunsthistorickém muzeu (z konzervátorských důvodů nemůže být originál vystaven). Zajímavé jsou především orientální ozdoby na štóle, vedle sultánského znaku je vyšit arabský nápis, který v překladu znamená "Ó pane, jaký překrásný sen". Bohužel, jak jsem se dozvěděla od Monis (http://kaiserin-elisabeth.blog.cz/) v dnešní době vystaveny nejsou.
A opět drmolení životopisu až k roku 1864, kdy vznikají slavně Winterhalterovy obrazy, přičemž na zdi můžete obdivovat ten nejslavnější, kde má Alžběta ve vlasech hvězdy. Patřila jí souprava s 28 hvězdami, které později věnovala částečně dvorním dámám a částečně rodině. Ve skleněné stéle pak můžete vidět konstrukci těchto hvězd.
Dalšími obrazy v místnosti jsou od Raaba (stříbrná svatba) a Alžběta coby uherská královna. Rekonstrukci šperků namalovaných na těchto obrazech pak vidíte ve dvou zbylých stélách. Co se týká rubínové sady, ta patří k dnes již neexistujícím korunovačním klenotům Habsburků. Osud Alžbětiných uherských korunovačních klenotů není znám.

Teď pro změnu sluchátko drmolí o Alžbětiných zálibách a koníčcích, kráse, obavách, úzkostech, projdete tmavou prťavou místností, kde uvidíte, jak lidé mohli císařovnu po roce 1889 spatřit-tedy pouze jako tmavou siluetu.
Opět životopis, Titánie a cesty, projdete dvorním salonním vozem, kterým císařovna cestovala (na rozdíl od minimálních požadavků při cestování lodí je salonní vůz luxusně vybaven) a jehož originál je dnes vystaven v Technickém muzeu ve Vídni a skončíte opět císařovninou smrtí. Atentát a pohřeb ukončují prohlídku Sisi muzea a vstupujete do Císařských apartmá.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama