Když si čtete knihy o Alžbětě vždy hned zpočátku narazíte na popis jejího vzhledu a hlavně na zmínku o jejích krásných, hustých vlasech...o jejích tmavě plavých až hnědých vlasech se zlatými odlesky. Ovšem pokud najdete zmínku o její hřívě v pozdějších letech, už to nejsou vlasy tmavě plavé či hnědé, ale kaštanové s granátově rudými záblesky (zápisy její neteře Marie Wallersee a řeckého učitele Christomanose). A stejně tak pokud se podíváte na obraz od Winterhaltera, který si potrpěl na detaily, její vlasy jsou kaštanové. A všechny asi správně napadne - prostě se barvila.
A proč to vlastně dělala? To už se dneska asi nedozvíme. Pravdou je, že v době císařovniny největší krásy byly upřednostňovány brunetky před blondýnkami a pokud chtěla zvýraznit krásu svých vlasů, pak kaštanový odstín je ideální - ani příliš výrazný, ale ani fádní.
Co se týká šedin ve stáří, pokud měla vlasy po matce, tak jich pravděpodobně měla naprosté minimum a i to málo určitě obarvila. Koneckonců, to byl jeden z mála příznaků stáří, který mohla zastavit a zvrátit zpět.
Co však nemohla ovlivnit i kdyby se sebevíce snažila (a že se snažila, to my víme) bylo vypadávání zubů. Většinou lidi nenapadne, že její "ošklivě žluté" zuby jí vypadaly a nahradila je protéza. Musím se přiznat, že ani mě to nikdy předtím nenapadlo, dokud jsem nečetla jednu knihu jež zmiňuje vývoj protéz od starověku po současnost. Jenže o tomhle se snad žádný císařovnin životopis nezmiňuje, tudíž jsem sáhla mezi knihy pojednávající o celém rodě a ejhle, v knize Nemoci Habsburků od Hanse Bankla jsem našla velmi zajímavý odstavec. Je to zápis dvorní herečky Rosy Albach-Retty (její vnučka byla Romy Schneider, tedy tomu se říká ironie osudu) z venkovské hostiny v Ischlu: "Alžběta se dlouhé vteřiny dívala před sebe, pak levou rukou rychle sáhla po chrupu, vyndala jej z úst, podržela stranou od okraje stolu a opláchla skleničkou vody. Pak jej zase strčila do úst. To vše se událo s takovou graciézní nonšalancí a především bleskurychle, že jsem nejdříve nechtěla věřit svým očím."
A jak taková protéza vypadala? Stejně jako dnes, byla porcelánová a upevňovala se platinovým čepem.

Nákres protézy z první poloviny 18.století
wow!!--tak nad týmto detailom som nikdy neuvažovala a ani ma to nenapadlo...ako viem že mala dost "oničom" zuby a že sa zane hanbila..ale toto...je to logické a predsa na d tým človek nerozmýšla....