17. září

17. září 2009 v 8:00 |  císařovna Alžběta
17. září 1898 - celé Rakousko-Uhersko je zahaleno v černém. Toho dne byla, po šedesátileté životní pouti, uložena k věčnému odpočinku první dáma říše, tragicky zesnulá císařovna Alžběta.
Svědkem císařovnina skonu o sedm dní dříve byla její dvorní dáma hraběnka Irma Sztáray von Sztára und Nagy-Mihály. S tou Alžběta mluvila naposledy, právě této dámě v náručí zemřela, to ona byla přítomna pitvě a nakonec císaři vylíčila poslední chvíle jeho "andělské Sisi". Za toto všechno byla odměněna mimořádným gestem - císař jí dvakrát políbil ruku, koneckonců to byla hraběnčina ruka, která Alžbětě zatlačila oči. Ale to nebyla jediná odměna. Za věrnou službu císařovně byla Irma Sztáray odměněna něčím, co vysoko převyšovalo její postavení - nově vzniklým Alžbětiným řádem, konkrétně jeho velkokřížem.

Tento řád byl založen na paměť zavražděné císařovny a to přesně v den jejího pohřbu, tedy 17. září 1898. Řád se dělil na 3 třídy, od 30. dubna 1918 pak na 4 třídy, a to:
1) velkokříž
2) I. třída s hvězdou (od 1918)
3) I. třída
4) II. třída
Ačkoliv vyšší stupně byly určeny pro členky panovnických a aristokratických rodů, byl přesto řád udělován napříč celou společností. Nejvyšší třídu ozdobenou diamanty, jakožto zvláštní vyznamenání, získaly pouze 2 ženy - německá císařovna Augusta Viktorie a roku 1904 britská královna Alexandra.
Za dvacet let své existence byl Alžbětin řád udělen celkem 916 ženám, z toho 143 cizinkám.


Sama Alžběta ale byla hlavou zcela jiného řádu.
Jednalo se o Řád hvězdového kříže, či Vysoký dámsky šlechtický řád hvězdokřížový (Hoher Adelsdamenorden des Sternkreuzes).
Řád založila dne 18. září 1668 Eleonora Toskánská, vdova po císaři Ferdinandovi III.. Traduje se, že v noci 6. února v komnatách císařovny vznikl nekontrolovatelný požár, který zničil veškeré vnitřní zařízení komnat s jedinou výjimkou, relikvií Kristova kříže, jenž zůstal zcela nepoškozen.
"V souvislosti s touto události se rozhodla Eleonora využít tuto zvláštní příležitost a založit společnost v podobě sdružení katolických šlechtičen. Členství dam z nejvyšších šlechtických kruhů pak mělo dámy zavazovat k náboženským a charitativním povinnostem.
Prvními nositelkami řádu, mimo Eleonoru se tak stávají obě její dcery Eleonora a Marie Anna a dále císařovna Markéta Marie Terezie, manželka císaře Leopolda I..
Hlavou řádu byla vždy panující císařovna či nejvýše postavená arcivévodkyně. Členkou řádu se mohla stát a do dnešních dnů se může stát jen šlechtična ze starobylého rodu, která je vdaná nebo žije v dočasném celibátu. Mluvíme o dvorních dámách, nebo o dámách ústavu šlechtičen. Do řádu však mohou být přijaté i mladé svobodné ženy, ale jen pokud jsou výjimečné a mají jiné přednosti (náboženské, charitativní, společenské). Dámy musí být starší 18 let a co je důležité musí doložit průkaz svého původu a to nejméně osmi šlechtických předků ze strany otce a nejméně čtyř ze strany matky. Starší doba a starší prameny hovoří o nutnosti doložit 16. šlechtických předků. Taková dáma musí uzavřít sňatek na své úrovni, manžel musí být c. a k. komořím, nebo osobou, která je pro výkon takové funkce způsobilá jak svým původem, tak také svoji kvalifikaci a vzděláním. Pokud se členka řádu provdala za muže, který dané podmínka nesplňoval, byla z řádu vyloučena.
Do řádu je možno přijímat nejzasloužilejší šlechtičny dvakráte v roce. Jde o svátek Nalezení svatého kříže 3. května a dále na Povýšení svatého kříže 14. září.
Dekorace je vyrobena ze zlata, vlastní řád je popsán v úvodní části článku. Moderní dekorace jsou zhotoveny ze zlaceného stříbra. Oproti pozdějším zvyklostem je avers i revers řádového klenotu stejný. Řád se nosí na levé straně prsou na černé stuze, složené do ozdobné mašle. Statuta ale i společenské zvyklosti určovali detailně, co ještě lze a co již je prohřešení řádových stanov. Např. v případě, že dáma chtěla na plese tančit, nesměla mít řád na prsou, neb šlo o řád katolický, duchovního charakteru.
Hvězdový řád se stal důstojným protějškem řádu Zlatého rouna. I on je udělován do dnešních dnů. Současnou hlavou a představenou řádu je Regina Sasko-Meiningenská, narozená v roce 1925. Řád se po smrti své majitelky vracel řádové kapituly."
*

Literatura:
Matrayová, Marie - Krüger, Answald: Atentát. Smrt císařovny Alžběty, Praha 2001.
Sztáray, Irma: Poslední léta císařovny Alžběty, Praha 2006.
Županič, Jan: Nová šlechta rakouského císařství, Praha 2006.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Margita Margita | Web | 20. září 2009 v 14:16 | Reagovat

Ten druhý řád má úctyhodnou myšlenku. Možná by byla dobrá nějaká obdoba s trochu méně přísnými pravidly pro vstup.

2 kiralyne kiralyne | E-mail | 20. září 2009 v 18:10 | Reagovat

[1]: Právě proto byl založen Alžbětin řád, za zásluhy ženám ze všech společenských vrstev. Jen je škoda, že nepřežil rok 1918.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama